Další rozhovor pro ET Online. Tentokrát byl vyzpovídán Paul Wesley (Stefan). A rozhodně se nebál i peprnějších slov. (Nebo možná jen v mém překladu vyzní peprněji :D)
Vzhledem k tomu, že vím, jak moc si užíváte mísení věcí, je bezpečné říct, že jste byl nadšený, když jste se dozvěděl o tom zvratu s dvojníky?
(smích) Trochu. Měl jsem z toho smíšené pocity nadšení a zároveň strachu, ale snažil jsem se na to tak nesoustředit a prostě si to užít. Ale byl jsem natěšený, že budu dělat zase něco nového.
Jak se hraje Stefan jako Silas v porovnání se Stefanem rozparovačem?
Je to hodně odlišné, protože Stefan rozparovač měl vždy, kromě flashbacků z 20. let, obavy z toho, že je rozparovačem. Silas se za nic neomlouvá, ani nemá výčitky. Takže se to snažím zaonačit tak, že sice má problémy a je jimi sužován, ale jsou tak hluboko uvnitř něj, že to nakonec vypadá, jako by ho nic netrápilo. A je zábava to hrát, protože nad tím takhle nemusím tolik přemýšlet.
Jak je na tom Stefanův duševní stav, když je uvnitř sejfu?
Má halucinace, šílí, takže až se dostane ven, tak rozhodně nebude hned naprosto v pořádku. V hlavě má docela bordel. Může se to rovnat posttraumatické stresové poruše. Je to jako v jedné z básní Edgara Allana Poa, která se týká pohřbení zaživa; vážně hrůza, když se nad tím zamyslíte. Je to tak strašné, že vlastně ani nevím, jak bych o tom měl přemýšlet. Jste navěky pod vodu a ani nemáte ten luxus zemřít. Jsou to neutuchající muka, což je celkem na ho*no. Jen scénáristé Upířích deníků mohou přijít s něčím takhle zvráceným. (smích)
Učiní ho posttraumatický stres rizikem pro ostatní?
Myslím, že na tohle neexistuje žádné objektivní hledisko. Nedomnívám se, že by byl Stefan větším rizikem než kterákoliv jiná postava, protože myslím, že jsme všichni prokázali, že se někdy umíme chovat jako blbci. Nikomu v seriálu se nedá věřit, protože všechny charaktery se neustále mění.
Když přidáme potupu ke křivdě, poslední věc, kterou slyšel, než skončil pod hladinou, byla, jak si Elena s Damonem říkají, že se milují.
Jo, se Stefanem vážně všichni vyjeb*vají nalevo, napravo i uprostřed během této série. (smích) Co to má ksakru znamenat?!?
Samozřejmě, že se mu toho asi hodně honí hlavou, když věčně umírá znovu a znovu. Dopadá na něj nějak toto odhalení?
Zjistíte, že jediný způsob, jak zůstat sám sebou, je přivodit si halucinace a ty k němu přicházejí. Svým způsobem jsou to něco jako zjevení, jako kdybych byl na drogách nebo něco podobného. (smích)
Změní nějak fakt, že Stefan slyšel Elenu, jak říká Damonovi, že ho miluje, jeho city k ní?
Ano, je přirozené, že se tomu tak stane. A jsem rád i za fanoušky, že uvidí nějakou změnu v jejich vztahu, protože myslím, že už to začínalo být trochu vláčné. Přesunuli svůj vztah k něčemu platonickému na konci třetí série a abych byl upřímný, už v tom vůbec nevidím milostný trojúhelník. V mých očích se z nich stali opravdoví přátelé, k čemuž bych dodal, že je to celkem netypické – jako být na dně lomu a topit se stále dokola. Je to zajímavé, protože ta situace nabízí další proměnné, které se mohou zamíchat a možná z toho vzejde nějaká nová tajuplná romance.
Jako mezi Stefanem a Caroline? To je něco, oč fanoušci nějakou chvíli vážně stáli.
Potud to bylo mezi nimi relativně platonické, ale některé nadcházející události způsobí, že ji Stefan uvidí v novém světle. Nevím, jak se ohledně něho bude cítit ona…