Nina Dobrev pro Tv.com

Dnes vám nabízím rozhovor s Ninou Dobrev, která nám v rozhovoru pro Tv.com prozradí, jak vnímá Elenu, jak je možné, že umí tak skvěle hrát fňuknu a  nakonec nám řekne něco o Teen Choice Awards, což je ta vtipnější část rozhovoru. :) Takže směle do čtení.

Eleně se ve velmi krátké době stalo dost hrozných věcí. Jak se vám daří sledovat, jaký je její emoční stav v daný den natáčení? Máte nějaký vývojový diagram či tak něco?

Jo, něco takového. Pro své role mám oddělené scénáře. Jeden pro Elenu a druhý pro Katherine. Pročítám si každý z nich a uplyne hodně času a příprav, než zmapuji a rozeberu jejich emocionální rozpoložení a to, co se s každou mou postavou bude dít. Ale nejen v následující epizodě. Musíte si uvědomit, co se dělo v celé předešlé sezóně, protože, víte, jeden člověk může zemřít v téhle epizodě a další zase v jiné. A pak to musíte po té citové stránce nějak spojit, aby to mělo ten daný efekt.

Časová osa seriálu je hodně matoucí. Nikdy není tak docela jasné, kolik času uplynulo.

Dobře, zjistili jsme – já si myslím – že uběhl asi rok od té doby, co seriál začal.

Neuvěřitelné.

Takže minulá sezóna zakončila ten jeden rok. To znamená, že na každou sérii připadá šest měsíců.

 Julie Plec řekla, že tím, že budete hrát dvojroli, zkomplikujete produkci seriálu, protože vás jednak bude celkem dost potřeba a bude to stát hodně plánování. Ale neberete to jako osvěžení hrát někoho tak jiného? Zvláště tak úžasnou postavu jako je Katherine?

Jde o to, že je to pro produkci i pro mě v mnoha směrech vážně těžké. Dvojrole dělá seriál o mnoho zajímavějším. Vidíme různé vztahy mezi Katherine a Stefanem, Elenou versus Damonem a Stefanem s Damonem. Takže mít dvojnice je dobrý tah, ale není to tak snadné zrealizovat. A protože Katherine je fyzicky odlišná od Eleny – nemluvě o té psychické stránce – musím se při natáčení opravdu stát jinou osobou. A to je velice těžká práce.

Na Elenu budu trochu tvrdý, pokud jde o můj pohled na věc. Z velké části je dost sebevědomá, pak ale jde a učiní nějaké dosti rozporuplné rozhodnutí. Četla jste někdy scénář a říkala jste si: „Vážně? Elena?“

Samozřejmě. Jsem stejně tak divák jako člen obsazení. Čtu a sleduji seriál velice kriticky a někdy Elena – myslím, že je velice silná žena a je odvážná – ale někdy se zkrátka dost unáhlí. Ale nakonec, ta rozhodnutí dělá z určitého důvodu. A já vím, že tvůrci mají svou vymyšlenou cestu, po které chtějí, aby se postava vydala. Důvěřuji jim v tom. Takže za každými takovými detaily je nějaký důvod.

Víme, že se Elena nechce stát upírkou, ale má v životě vůbec nějaký cíl? Tohle mi není moc jasné.

To je moc dobrá otázka. Nechce se stát upírkou, ale přála by si mít rodinu. Upřímně, prostě chce být normální. Po tom všem, čím si prošla, chce být zase obyčejná, přeje si, aby s ním bylo normálně zacházeno, touží po tom opravdu žít. Ale na to, aby si vytyčila nějaké dlouhodobé životní cíle, nemá, protože všichni lidé kolem ní umírají. Prochází si opravdu mnohým, takže teď ani nemá dost prostoru zamyslet se nad tím, co jí po dobu těch tří měsíců bylo vmeteno do tváře.

Myslím si, že jste jedna z nejlepších fňuken v televizi. Zvláště v poslední epizodě „The Birthday,“ když vás kamera zabrala hodně z blízka. Je to těžší než nějaká choreografie zobrazující boj či něco fyzicky náročnějšího?

Díky? S otazníkem. (smích) Nevím, jestli je to těžší. Dovolte mi to říct tímto způsobem. Pamatuji si jeden z prvních okamžiků, kdy jsem četla scénář, ale teď už nevím, jestli to bylo pro TVD nebo něco jiného. Ale četla jsem  zrovna stránku, kde postava pláče. A když to má člověk dělat poprvé, tak je to vážně šílené. Musíte se hodně soustředit a nátlakem se donutit to udělat. Ale pokud víte, o co v té dané scéně opravdu jde, a představíte si, že se to děje vám, jde to celkem snadno a vy se nemusíte urputně snažit to ze sebe dostat. Musíte být zkrátka duchem přítomni a vžit se do své role. Potom dokáži být velice emocionálně laděná, když jsem smutná nebo když jsem zatažena do nějaké akce. Takže to není o tom, že je to těžké. Musíte do toho být jen víc položený. Musíte se tomu poddat, jít do toho po hlavě a být ochoten opravdu cítit starost či bolest.

Po těchto všech dnech, víte, ta práce je hodně těžká,  nepočítaje 16 hodinové šichty na place každý den, nehledě na noční natáčení. Emocionálně je to vyčerpávající. Pracujete celé ty hodiny, ale buď zrovna pláčete, nebo někomu ubližujete, nebo před někým utíkáte a lidé okolo vás umírají. A tímhle si desetinásobně procházím každý den. Ve svém reálném životě nemám tolik blízkých osob, které by mi zemřeli, ale ona ano. A já to musím brát tak, jako by to bylo doopravdy. A to je pro někoho velká citová daň. A to je to, proč, když se vrátím v noci domů, si chci prostě jen lehnout a spát, zabalit se do svého kokonu, do svého bezpečného útočiště – do postele – a prostě vypnout, protože jsem na dně. Žít Elenin život vás může dost traumatizovat. (smích)

Kde je nebezpečnější prostředí pro teenagery? Na Mystic Falls Hight School nebo na Degrassi Hight?

No nazdar. Myslím, že Mystic Falls je nebezpečnější pro váš život. Vaše šance na to, že zemřete, je v Mystic Falls mnohem vyšší. Ale Degrassi je stejně tak nebezpečná, protože vám hrozí, že se vám stanou dost zlé věci a že se zkazíte, protože je to prostředí plné drog; lidé mohou být i zastřeleni. V Degrassi se toho odehrává hodně. Víte, upřímně, kdybych byla rodič a v blízkosti mého bydliště byly jen tyto dvě školy, odstěhovala bych se.

Co děláte se všemi těmi cenami z Teen Choice Awards? Plánujete si pro ně postavit nové křídlo vašeho domu?

Ne. A víte co? Je to všechno jen klamavá reklama. Vlastně vám domů nedají všechny ty prkna (cenou v TCA jsou surfovací prkna), které jste vyhráli.

Průšvih!

Dají vám jen jedno a na něj napíší všechny kategorie, které jste vyhráli.

Počkejte, všechny ceny za celé ty roky na jednom surfovacím prkně? To si o něj řeknou, doplní tam nová vítězství a zase vám ho vrátí?

Ne. Loňský rok jsme vyhráli osm či devět cen a já dostala jedno prkno s celým výčtem. Tento rok jsme zvítězili v šesti, myslím. Takže jsem dostala další prkno s výčtem letošních ocenění. Takže mám doma jen dvě. Ale přesto! Je to vážně super, i když se tyto ceny dost podceňují. Je to vážně, vážně, vážně úžasné a víte, co s těmi surfy udělám? Doma mám kancelář a já se chystám ty prkna přimontovat na strop.

Hádám, že to bude vypadat dobře. Představoval jsem si tak třicet prken, které musíte někde v domě uskladnit.

To jsem si přesně myslela! Koupila jsem s tímto vědomím dům. Bádala jsem po nějakém a realitní makléři se mě ptali, jak by měl můj dům vypadat, jestli by měl mít bazén, kolik by měl mít metrů čtverečních. A já jsem jen řekla, že potřebuji prostor pro třicet surfů, které, jak jsem doufala, jednoho dne vyhraji. A pak jsem dostala jen dva a byla jsem vážně zklamaná, protože mám doma místo pro třicet. A teď musím vyhrát ještě další ceny, abych mohla zaplnit všechno to místo.

To je jen dalších 28 sérií The Vampire Diaries!

Přesně tak!